2. Hledáme spolupracovníky
Nebuď na to sám
Už výše jsme při zamyšlení nad prací oddílového vedoucího narazili na hledání spolupracovníků. Zdaleka ne každý považuje týmové vedení za optimální stav. Mnozí mohou namítnout: Nelze kdekomu důvěřovat. Stejně si všechno nejlíp udělám sám, můžu se spolehnout jen na sebe. Větší počet členů vedení způsobuje zmatek. Jeden o něčem rozhodne a druhý o tom neví.
Proti nevýhodám postavme i zřetelné výhody. Nastanou okamžiky, kdy prostě nemůžeme všechno zvládnout sami. Stačí stres, nemoc nebo podobné trable a činnost oddílu se zastaví, protože nás nemá kdo zastoupit. Každého z nás naše znalosti, dovednosti, zájmy, životní zkušenosti i fyzické dispozice limitují. Nemůže i někdo jiný dětem poskytnout zcela nové možnosti, nové aktivity, nové zážitky?
Otázka zastupitelnosti může velmi rychle zaskočit i ty, kdo s ní vůbec nepočítali. Stáž, mateřská dovolená, ale i úraz nás vyřadí z činnosti oddílu. Pokud však včas zajistíme kontinuitu, nemusí to umrtvit celý oddíl.
Dalším nesporným pozitivem širšího vedení oddílu je výchovný efekt. Chceme-li děti naučit spolupracovat, komunikovat a rozhodovat v týmu, musíme jim to ukázat. Můžu spolupráci stokrát popisovat, ale nedosáhnu stejného výsledku, jako když se stane přirozenou každodenní praxí. V ideálním případě budu jako spolupracovníky vnímat i děti samy.
Kde hledat vedoucí?
Ono se to řekne vybrat spolupracovníky. Ale kde je brát? Někdo to nechává náhodě. Počká, až se někdo sám přihlásí. Jindy můžeme zástupce vedoucího nebo instruktory zdědit po předešlém vedoucím. Míváme pak v některých případech snahu takových lidí se zbavit. Mohou být příliš loajální vůči bývalému oddílákovi, nás tolik nepodporují. Nesnažme se ale soupeřit, spíš hledejme výhody takových lidí a jejich přínos pro oddíl. Zapátrat můžeme také mezi dalšími členy pionýrské skupiny. Třeba jinde přebývají instruktoři a nám by se nějaký hodil. Aktivnější vedoucí může zalovit i mimo pionýrskou skupinu. V úvahu připadají vlastní známí a přátelé, ale neměli bychom zapomínat ani na rodiče a příbuzné dětí, popřípadě jejich učitele. Občas přiberme někoho z nich na odpolední akci nebo i na víkendovou výpravu. Většinou rychle rozlišíme, kdo to s dětmi umí. Úspěšné pomocníky využijeme příště znovu.
Výborné spolupracovníky si také můžeme vychovat sami. Ze svých pionýrů mnohaletou péčí vyšlechtíme úžasné instruktory, zástupce i oddílové vedoucí. Je úžasný pocit přijet se podívat na tábor, který vedou sami, bez naší pomoci, a jde jim to pěkně.
Ale pozor. Ať si najdeš spolupracovníků kolik chceš, stejně zůstaneš oddílovým vedoucím ty. Proto si pamatuj, že oddílový vedoucí:
-
řídí – udává tón, podílí se na plánování apod.;
-
koordinuje – rozděluje kompetence, ladí přenos informací atd.;
-
akceptuje členy oddílu – vnímá a reaguje na změny a potřeby oddílu;
-
zodpovídá – přijímá konečnou odpovědnost za veškeré dění (včetně bezpečnosti uvnitř oddílu i eliminaci ohrožení z vnějšku).
Tým vzniká na základě potřeby řešit efektivně nějaký úkol.
Pokuste se ještě jednou zamyslet nad tím, co vám může týmová práce přinést a v čem jsou její úskalí.
| Pomocné otázky:
V čem spočívají přednosti a slabiny týmové práce? Kdo všechno má být zahrnut do týmu, který připravuje oddílový program? Jaký je optimální počet lidí v týmu? Je postavení všech osob v týmu stejné? Jak je možné popsat jednotlivé role? Jsem také já členem nějakého týmu (i mimo oddíl)? Jakou zde mám roli? |
A ještě jedna tabulka. Přiřaď k jednotlivým skupinám osob jejich úkoly. Tedy o jakou práci je můžeš požádat. Uvažuj o časových možnostech i osobních předpokladech jednotlivců. Máš-li již dnes několik spolupracovníků, můžete o jejich možnostech a úkolech diskutovat společně. Měj však na paměti, že diskuse by je měla pobídnout, nikoli v nich pěstovat pocit provinění. Někomu můžeš přidělit třeba i dva úkoly a někomu vůbec žádný (záleží na místních podmínkách). Úkoly jsou opět ve spodní části formuláře:
|
člen oddílu |
|
|
instruktor |
|
|
vedoucí oddílu |
|
|
učitel (učitelé) dětí |
|
|
ředitel blízké školy |
|
|
zástupce vedoucího oddílu |
|
|
vedoucí družiny |
|
|
rodič dítěte |
|
|
řízení činnosti odpovědnost za činnost příležitostná pomoc technické zajištění tábora (kuchař, zdravotník apod.) distribuce letáků vedení jednotlivých her příprava a realizace oddílové schůzky příprava a realizace hry, soutěže, turnaje |
|
Až si k jednotlivým kategoriím doplníš jména osob, pokus se zamyslet nejen nad možnostmi, které mají, ale také nad tím, jaké jsou jejich přednosti a slabiny. Pomůže ti to vyhnout se přehnaným očekáváním.
Hledáme spolupracovníky mezi dětmi
Pokud sis vyjasnil, že chceš z oddílu vybudovat tým, pak můžeš přikročit k praktickým krokům. Tedy začít hledat spolupracovníky mezi dětmi. Jim ale musí úkol sedět jako ušitý na míru: děti hledají v oddílu především zábavu. Ten však naštěstí může být pro mnohé z nich příležitostí k seberealizaci. Tedy šancí jak vyniknout v něčem, v čem jsou dobří. Není dobré v této fázi spěchat s nakládáním úkolů.
Nejprve je potřeba každé dítě pořádně poznat a zjistit, jakým aktivitám dává přednost. Cíleně tedy můžeme začít hrát hry, ve kterých se stáváme opravdovými koordinátory činnosti, a naopak se snažíme dětem dát prostor, aby si herní taktiku, komunikaci při hře regulovaly samy.
A tady je dalších osm užitečných her:
|
Ostrov |
Hraje celý oddíl najednou. Jeho úkolem je postavit se na velký pařez tak, že nikdo nestojí mimo něj. |
|
Létající koberec |
Děti se postaví na kus igelitu či plachty. Měla by být téměř celá zaplněna. Vedoucí jim sdělí, že koberec se pokazil a že je nutno jej obrátit tak, že strana, na které hráči stáli, musí být otočena k zemi. Přitom však nikdo nesmí z koberce sestoupit. Skupina musí najít způsob jak uvolnit část podložky, aby ji šlo otočit. |
|
Guliver |
Pomocí provázků je nutno zvednout osobu. Ta nesmí mít žádnou část těla provázkem omotánu. Úkolem je pronést ji obručí tak, že se jí nikdo nedotkne. Jakmile ji skupina zvedne, nesmí ji už položit, navíc se do konce pokusu nesmí mluvit. |
|
Nosiči vody |
Silnějším provazem vymezíme prostor, do kterého nikdo nesmí. Do něj umístíme stolek (štokrle) s kelímkem a láhev (PET) s vodou. Hráči dostanou k dispozici šňůru. Jejich úkolem je nalít z láhve vodu alespoň do poloviny kelímku a ten pak odnést na stanoviště mimo kruh. |
|
Formule 1 |
Na louce, kde nemůže dojít ke zranění, vyznačíme pomocí dvou lan trať. Tým vymyslí způsob navigace jezdce. Jeho úkolem je v co nejkratším čase projít trať se zavázanýma očima. Vítězí tým, jehož jezdec projde trať v nejkratším čase. Dotek lana či vybočení z tratě však znamená diskvalifikaci – jezdec narazil do svodidel. |
|
Pingpongový golf |
Tuto hru doporučujeme hrát ve známém terénu. Hráče rozdělíme na 3 – 4členné skupiny. Každému dáme hliníkovou lžíci. Tým dostane jeden označený pingpongový míček a odpaluje ho lžící. Úkolem je dopravit jej ke vzdálené metě (několik kilometrů). Hráči se v týmu musejí střídat v odpalech, týmy se přitom také střídají. |
|
Bláznivý úklid |
Potřebujeme větší množství drobných předmětů, které nemohou nikoho zranit (např. víčka od PET láhví). Děti rozdělíme na dvě družstva. Stejným způsobem rozdělíme i hrací pole. Víčka rozmístíme rovnoměrně na obě poloviny hřiště. Úkolem hráčů je v omezeném čase 2 – 3 minut docílit toho, aby co nejvíce předmětů dopravili na soupeřovu polovinu. Vítězí to družstvo, které má po zvukovém signálu ukončujícím hru méně předmětů na své polovině. Při hře dáváme pozor na to, aby se hráči nesnažili své protivníky úmyslně zasáhnout. |
|
Boj o hradby |
Nejprve vyznačíme hrad. Kupříkladu lanem vymezíme čtvercové pole. Polovina hráčů budou obránci, druhá útočníci. Úkol všech je stejný. Snaží se vtáhnout některého z hráčů soupeřova týmu na svoji polovinu. Zajatcem je ten, kdo přejde do nového území celým svým tělem, a stává se součástí nového týmu. Hra má poměrně dramatický průběh, a tak dáváme bedlivý pozor. Upozorníme děti na možnost úrazu. Kdokoli má právo smluveným pokřikem hru přerušit, když se bude cítit ohrožen. |
Uvedené hry jsme vybrali z knih Hry do kapsy a z Encyklopedie her.