9. Stanovení cílů ve výchově dětí

Kam je chci dovést?

Zase je tu konec školního roku. Pro většinu z nás se tím hmatatelně přiblíží tábor. Jaký asi bude? Co přinese? Co se podaří a co ne? Co všechno můžu předem ovlivnit? Podobné otázky a očekávání zná každý, kdo někdy tábor připravoval. Prvním krokem k jejich zodpovězení by měla být úvaha o tom, co já sám do něj vlastně očekávám:

• co bude znamenat pro mne? Změnu režimu, čas strávený s přáteli, nové zážitky nebo něco dalšího;

• co přinese dětem?

A jsme u toho. Co vlastně chceme pro děti nachystat? Ujasněme si vlastní plán, představu, cíl. Už při lednovém bilancování jsme se dotkli plánování činnosti, stanovení směru a cíle svého působení na děti. a nejde jen o tábor. Prázdniny utečou rychleji, než si přejeme, a je tu další rok. Jak s ním naložíme, do značné míry opět závisí na naší dovednosti pracovat s oddílem cíleně a systematicky. Tak totiž výrazně účinnost svého vlivu na děti zvýšíme. Jak na to?

První krok:

• zmapování momentálního stavu (oddílu, jednotlivých dětí atd.). V této fázi bychom si měli upřesnit, jaké mají členové oddílu schopnosti, dovednosti, vědomosti a nakolik je dokáží využívat. Důležitý je také stav oddílu jako celku, vztahů mezi jednotlivci, jejich vzájemné chování.

Druhý krok:

• hodnocení předešlého období (letního tábora, školního roku atd.). Do určité míry souvisí druhý krok s prvním. Měli bychom se při něm zamyslet nad tím, co se povedlo a co ne. Hledat důvody úspěchů i  neúspěchů. Pomůže nám to lépe pochopit souvislosti. Pokud důsledně zhodnotíme, co bylo, dostaneme východiska pro plány do budoucna. Na hodnocení činnosti narazíme také v další části této publikace.

Třetí krok:

• ujasnění vlastních cílů. Opět zdůrazňujeme, že ať chceš nebo ne, zasahuješ do výchovy jednotlivých členů oddílu. Tím, jaký jsi, jak se chováš, jaké hodnoty uznáváš, jaké aktivity dětem nabízíš, jak je realizuješ i jak reaguješ v nejrůznějších situacích. Při podobném formování je hodně důležité, kam směřuje, jaké sleduje cíle. Užitečné je zformulovat si cíle obecné a potom cíle dílčí, specifické.

Mezi obecnými cíli si můžeš vybrat, co je ti blízké a naplňuje tvoje představy o fungování oddílu: odpočinek a relaxace, poznávání (nové zážitky, dovednosti apod.), pohybový a smyslový rozvoj (sportovní činnosti, cílené hry apod.), rozvoj citový a sociální (rozvoj kvalitních vztahů, komunikačních dovedností, vstřícnosti apod.) a tak dále.

Dílčí cíl je už konkrétní. Například: všichni členové oddílu se naučí alespoň tři základní uzly. Doporučujeme formulovat cíl tak, aby se dalo zjistit, zda byl splněn. Nebudu tedy plánovat, že: všichni se seznámí s uzly. Ale budu konkrétní: chci, aby poznali těchto pět uzlů, aby uměli uvázat tyto tři uzly. Bude se to opět hodit při hodnocení a vytváření dalších plánů.

Čtvrtý krok:

• zvolení prostředků, které nás k vybraným cílům dovedou. (O nich se podrobně rozepíšeme v další kapitole.)

Pátý krok:

• sestavení plánu činnosti.

K jednotlivým cílům a  vybraným prostředkům (metodám a formám práce s dětmi) přiřadíme časový plán, uvážíme, kdo za co ponese odpovědnost atd. Nezapomínejme, že do celého procesu (přinejmenším do 2., 4. a 5. kroku) je třeba zapojit samy pionýry. Jejich podíl zvýší atraktivitu činností i  výchovný dopad na jednotlivé děti.

A proto už v zárodku zvažujeme možnosti pro léto i další školní rok. Neboť jak říká Geoffrey Petty: „Neplánovat znamená plánovat neúspěch.“

Cvičíme plánování činnosti

Vlastní interwiev

Toto cvičení je určeno spíše oddílovým vedoucím. Zkuste sami se sebou uspořádat takový malý rozhovor. Třeba si můžete připravit i dvě židle. Jednu pro dotěrného novináře, druhou pro sebe. Dobrým tipem je třeba poprosit instruktora, aby vám kladl otázky, při kterých se možná trochu zapotíte.

Odpovědi si pečlivě zaznamenávejte, nebo nahrávejte. Uvidíte, že příprava plánu činnosti bude o poznání jednodušší. Podobně můžete postupovat, než začnete psát projekt pro neorganizovanou mládež (oblast 2 MŠMT ČR) či na mezinárodní výměnu nebo třeba žádost o obecní prostředky. Otázky mohou vypadat třeba takto:

Čeho chcete docílit, jaké skupině je vaše činnost určena? Jaký je dnešní stav? Jaký by měl být výsledek vaší činnosti? Proč vlastně svůj záměr chcete realizovat? Jaké problematice se věnujete? Co je obsahem vaší činnosti? Věnujete se nějakému konkrétnímu tématu? Užíváte nějakou konkrétní motivaci? Jak vám pomáhá? Jaké jste zvolili prostředky pro dosažení cíle? Užíváte osvědčené metody a formy, které se už osvědčily? Na jaké hry a aktivity se mohou účastníci těšit? Co budete potřebovat, aby činnost neztratila spád? Co vás bude posunovat kupředu? Kdy se to uskuteční? Kdy začnete s realizací připraveného programu? Jak dlouho to potrvá? Chystáte nějaké slavnostní zahájení či ukončení? Budete potřebovat nějaký materiál či lidi?

Je už vyřešena doprava materiálu a lidí? Kde na všechno berete peníze? Stojí to hodně? Potřebujete napsat nějaký grantový projekt? Jaká jsou jeho kritéria? Kdo vám bude pomáhat činnost zajišťovat? Našli jste nějaké partnery? Koho vůbec můžete považovat za partnera? Jaké budou role vašich pomocníků a partnerů? Bude jejich spolupráce nějak smluvně podchycena? Mohou činnost ovlivnit nějaká rizika? V čem spatřujete největší slabiny svého úsilí? Můžete projekt realizovat i bez finanční podpory? Jakých nyní dostupných prostředků můžete využít? S kým budete při činnosti komunikovat? Budete oslovovat také média? Kdy, jak a  která? Jak budete svou činnost hodnotit? Kdo se na tom bude podílet? Jaká hlediska chcete hodnotit? Plánujete, že něco podobného uskutečníte i  příště?

(Zpracováno pomocí T-kit č. 3 Project Management vydaného Radou Evropy – bližší informace na www.training-youth.net)

Brainstorming

Přemýšleli jste o tom jak zmapovat přání dětí v oddíle? Jak získat a podchytit jejich zájem? Zkuste metodu brainstormingu. Zvládnou ji všichni.

• každý návrh je přijatelný = dobrý;

• nepřipouští se (v první fázi) kritika – nedovoluje se komentovat předešlé řečníky;

• podporuje se volnost v produkci řešení;

• každý návrh stojí za zaznamenání;

• dáváme se inspirovat předchozími návrhy.

Je dobré tato pravidla před zahájením diskuse (tedy druhé fáze) připomenout. Pak teprve položíme hlavní otázku. Dejte si práci i s navozením přátelské atmosféry. Hodnocení nápadů proto opravdu nechte až na čas po ukončení první fáze – a ještě lépe: udělejte si před ním přestávku.