Filmové ateliéry

Rozvoj těchto kompetencí: občanská.

Návštěva kina, seznámení se základními pojmy kinematografie, krátký obrazový záznam.

Podívat se na pěkný film, to už dnes není nic, nač by děti musely dlouho čekat. Ale stát se aspoň na chvíli filmařem nebo hercem, to už může být zajímavé. Zvlášť, když se při hraní dozvíme i něco nového. A do kina si s oddílem konec konců můžeme zajít také, jen musíme přesvědčit paní u pokladny, že opravdu potřebujeme lístek i pro psa, protože ten náš je zvláštní, jedinečný a dobře vychovaný.

Až na třetí část – videokamera, fotoaparát, mobilní telefon s oběma či jednou z předchozích funkcí, výhodou je PC pro vyhodnocení prací.

Seznam rolí ve skupince – kameraman, asistent apod.

K tomuto metodickému listu není k dispozici žádný pracovní list.

Může se stát, že se v našem kině bude dávat film, který děti zajímá a který by chtěly vidět. Ani návštěva kina by neměla být akcí nahodilou, vyplňující jednorázově volný čas dětí. Když se dohodneme, že budeme chtít jít do kina, měla by předcházet nebo následovat schůzka, v níž si budeme povídat o filmech.

Pokud jde o film známého režiséra, dáme dětem za úkol, aby o něm a jeho další tvorbě zjistily co nejvíce.

Filmové představení je samostatnou schůzkou, předpokládejme, že pravidla společenského chování můžeme jen velmi stručně shrnout.

Následující schůzku nejspíš věnujeme zčásti opět filmu – povídáme si o režisérovi a jeho další tvorbě (poznatky přinesou děti), diskutujeme o obsahu, stejně jako v obdobných případech při práci s knihou, ilustrací apod. můžeme rozebrat chování hrdinů z pohledu pionýrských ideálů. Kdo by se některým našim ideálům (pomoc, přátelství…) blížil a kdo naopak jednal úplně opačně.

Následně si ve skupinkách zahrajeme na filmaře. Dohodneme nějaké jednoduché téma – Šikana ve škole, Pomoc kamarádovi po úrazu… Vybíráme záměrně taková témata, která naplňují pionýrské ideály – Pomoc, Pravda, Přátelství apod. Využijeme buďto fotoaparát nebo videokameru – obojí může nahradit kvalitní mobilní telefon.

Děti se rozdělí do družin – dbáme na to, aby družinky byly stejně početné i věkově vyvážené. V družinkách si rozdělí role – scenárista, kameraman, asistent, výtvarník, herci…

Po vytvoření kratičkého scénáře se dají do díla – buďto nafotí řadu snímků (mezi 10 a 20), z nichž pak uděláme záznam filmového pásu, nebo krátkou scénu natočí (5–10 minut).

Několik rad k filmování – každý záběr natáčíme určitou dobu (cca 5 vteřin), příliš neexperimentujeme s přibližováním a vzdalováním záběru (působí pak roztříštěně), dáváme pozor na zvuk – kvalita zvuku při rozhovoru nebo naopak rušivé zvuky z pozadí.

Následně zinscenujeme filmovou přehlídku.

Pokud jsme pracovali s fotografiemi, vrátíme se k nim, až budou hotové, případně si je prohlédneme na PC. Totéž uděláme s filmovými záznamy. Společně pak posoudíme, které skupince se podařilo nejlépe vystihnout atmosféru zadaného tématu. Necháme děti, aby samy vyslovovaly svá hodnocení, bodovaly soutěžní snímky a na závěr schůzky vyhlásíme vítěze filmové přehlídky, kterého oceníme malou odměnou.

Při hodnocení jednotlivých prací můžeme posuzovat i to, zda někde tvůrci záměrně „herce“ nezesměšňovali, věnujeme se krátce a citlivě problému kyberšikany zejména ve školách.

Práce dětí můžeme využít v místním tisku spolu se článkem o naší činnosti, k výzdobě klubovny, vývěsky, případně je pošleme do fotosoutěže Pionýrského Sedmikvítku.

Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Pomoc, Překonání, Pravda a Přátelství a je přípravou k zapojení do Pionýrského Sedmikvítku – Clona.

Aktivita umožňuje začlenění dětí do kolektivu a nevytváří bariéry pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Vedoucí musí dbát na individuální přístup k těmto dětem a respektovat obecná doporučení v úvodní části metodiky.